Jo jasně, jedeš na slunku venku 45°C a ty pojedeš na slunku. Já teda nevím v lese, kde je stín a o mnoho menší teplota se mi tedy pojede mnohem líp. A neboj ten panel ti vzduch nebere, takže máš pod tím panelem dostatek vzduchu pro dýchání.

Jo jasně v 45°C budu jezdit na kole. Ani v 35°C ne. A ani v 30°C.. A to ani ve stínu. Lesem to je jiná. Ale ty nám hustě vytěžili a vyvezli do Němec a Číny a už to není ono. Těch přejezdů odkrytým prostorem mezi lesem krytými místy je hodně.

S tou těžbou to je pravda. Dřevo se dá prodat, tak se prodá a vždy se to dá odůvodnit kůrovcem. Správně by se měli těžit jen některý stromy, aby všude v lese byli stromy všech výšek, taková různorodá směs nejen druhů, ale i výšky a stáří, ale když to teď jde prodat, tak to využijou.

"když to teď jde prodat, tak to využijou.­"

Je to naopak ­- využijou všeho, aby to mohli prodat. ­"Rostné­" bohatství za 80let je prodáno jako základní surová nezpracovaná surovina bez minimální přidané hodnoty. Ta se tvoří až v cílové zemi. Polovina ročního přírůstku dřevěné hmoty by stačila na vytápění 1 000 000 domácností. Ale z toho by mohla mít prospěch většina a proto se logicky možnost bude znesnadňovat.

Nerozumím co je naopak, vždyť o tom prodeji píšeme oba.

Ve smyslu se shodneme jen máme prohozeny příčinu a důsledek. :)

Tak je tam ta snaha o prodej, jasně že využijou všechny možnosti aby to mohli prodat. To asi vidíme stejně.
Lesy se už dávno změnili na pole pro pěstování užitkových stromů, takže ve svým okolí skutečný lesy nepamatuju. Teď je možná naděje, že se budou sázet různý druhy stromů a za sto let se zjistí že jsou v lese potřeba stromy všeho věku a stavu, rostoucí, suché stojící, vyvrácené a hnijící na zemi.

"jasně že využijou všechny možnosti aby to mohli prodat. To asi vidíme stejně.­"
Právě, že ne. Já tvrdím, že se záměrně ne využijí, ale vytvářejí možnosti, aby se prodalo bez ohledu na vedlejší ztráty. Úmyslně se zníčí hodnoty za miliardy, aby jednotlivci získaly miliony. Záměrně se zanedbává ochrana proti kůrovci ­(jak ze strany státu, tak i vlastníků lesa­), nastalé přemnožení je ještě více zveličeno a s kůrovcovým dřevem je ­"preventivně­" vykáceno 80% zdravého porostu. Také co by v německých pilách dělali s kůrovcem prolezlým dřevem, že. Maximálně dřevotřísku Kůrovcový nábytek nebo kůrovcové stavební dřevo by asi lidi moc nekupovali.

"potřeba stromy všeho věku a stavu, rostoucí, suché stojící, vyvrácené a hnijící na zemi.­"
To už se ví. ­"Čistý ­- jako park­" les bez popadaných, postupně hnijících větví a křovin je de facto umírající les.. Ale postupovat v souladu s věděním je pracné a výnosné až v hodně dlouhodobém horizontu.

Pořád si myslím, že to vidíme stejně :­-D Snad s tím rozdílem, že já jsem neřešil ty velký ztráty peněz a popisoval jsem spíš jen ten les a okamžitý výdělek, ale asi se na všem shodneme :­-D O tom kácení určitě, o kůrovci taky.
Že se už ví jak má les zdravě vypadat. Já samozřejmě nejsem jedinej kdo to ví, vím, že to patří mezi všeobecné znalosti nějaké části lidí, ale myslím to spíš tak, že ty znalosti ještě nejsou tak zaběhnutý, že se nepodařili prosadit, naopak znalost o potřebě smíšených lesů už je dál a už se dostává do realizace, mnoho lesů se po těžbě už vysazuje pro změnu jako smíšené, ale velká část ještě jede smrkovou monokulturu. Že je potřeba nemít čistý lesy bez popadaných stromů, tomu ještě mnoho lidí nevěří a do realizace se to zatím spíš nedostalo a nebo jen nechtěně, když si majitel lesu nevšímá.

Musím si užít monokulturní lesy dokud jsou. Nějak mám v sobě vnitřně zažitý tichý jehličnatý les s vrstvou jehličí nebo mechem a nízkou trávou sem tam mýtinou jako ten echt správný les. ;­) Vysazují se smíšené lesy i v severněji položených státech ­(Norsko, Švédsko­)?

Nevím co sází v Norsku a Švédsku. U nás jako v Česku jde o to, že člověk změnil lesy tak, že špatně fungují. Proto je potřeba je přiblížit přírodní verzi. Ne úplně, nemusí být nutně prales, ale těžba musí být omezená a úklid lesa taky. Ty přírodní lesy tady byli smíšený s tím že ve vyšších polohách s výškou počet druhů slábne i v přírodní verzi. Takže někde na horách s výškou ubývaj různý listnatý stromy, převažují smrky a jsou mezi nima třeba jen břízy a jeřáby až vysoko v horách lesy nejsou. Lidi před pár staletíma i v nižších polohách vytvořili smrkové monokultury pro těžbu a snadné využití, akorát že takové lesy tady špatně přežijí pokud maj zhoršený podmínky, jako delší období sucha, zem dlouhodobě zbavená hořčíku díky kyselým dešťům když nebyli kvalitní filtry popílku z uhlí, větší akce kůrovce díky smrkovým monokulturám a díky snížené biodiverzitě hmyzu a ptáků a všeho. Takže smrk i v nižších polohách nějaký přežije když má kolem sebe přírodní les. V tom Norsku a Švédsku to asi bude podobnější jako u nás na horách, takže tam je dobrý zachovat skladbu lesa podle přírody. Když v dané oblasti nějaké jiné stromy v nějakém malém počtu jsou v té přírodní verzi tak je dobré je tam zachovat. Stejně tak ty další vlastnosti jako omezený úklid, různé keře, suché stromy a tak.

Mě to vyrábí i když na panel nesvítí přímo. problém s náklonem je spíš o samočistící funkci kdy voda smyje prach a bordel z panelů pryč.

Asi tak, kdyby dali sklon 15 stupňů, tak nemusí čistit.

A jakým směrem? U cyklostezky, která se všelijak klikatí budete těžko všechny panely orientovat na jih...

Jakým směrem? Tím nejvýhodnějším jak se to zrovna hodí. Panely udělají dobrý výkon i při orientaci čistě na západ nebo čistě na východ.

Samozřejmě mě došlo, že cyklostezky maj všechny možný směry. Nechat je vodorovně se mě zdá opravdu blbý, že kromě listí, se tam bude usazovat vrstva prachu a pylu, takže určitě bych je někam naklopil. Nejhorší případ je cyklostezka rovnoběžně s poledníkem, takže bych tam panely naklopil na východ nebo západ a všude jinde je směr lepší, kde by se naklápěli na stranu, která je víc na jih a úhel bych dal třeba 30° a když by to někde nebylo moc blbý, tak bych zkoušel i prudší sklon pro lepší zimní výkon. Naopak kde by to ve městě nebylo vhodný, tak aspoň těch 15°. Podle filmů jsou historicky zastřešený chodníky i někde v Praze v blízkosti škol a to bylo jen kvůli dešti, tak teď může být význam, proti dešti, slunci a pro výrobu proudu a až se bude využívat ve velkém i dešťová voda, tak i ta se tam může zachytávat. Pro výrobu proudu teda jen kde je dost slunce.

Jenže nelze naklonit jen jednotlivé panely, protože pak by to přestalo plnit funkci střechy. Šikmá by musela být celá střešní konstrukce. To pochopitelně lze, ale bude pak potřeba řešit okapy a odvod vody z okolí, neboť při dešty poteče voda proudem k jedné stráně.

říká se tomu třeba sedlová střecha, panely jsou na dvě strany a nehrozí tak poškození větrem a vyrábí na obě strany.

A kdo tvrdí, že je to vodorovně? Já to tedy z fotografie nepoznám. BTW, i přes minimální spád, který to má, je účinnost staková, že 300 m zastřešení jinak nevyužitelné plochy má takový výkon, že by nakrmilo téměř 100 EV. Dle mého zcela dobrý záměr a zastřešení cyklostezek se ujme, vašemu ­"chytráctví­" navzdory. :­-/

Já z fotky poznám, že to je vodorovně. Kdyby to bylo jednotky stupňů našikmo, tak už by to bylo poznat. Dobře to je poznat třeba podle podpůrné konstrukce.
Pro oplachování deštěm by jednotky stupňů možná skoro stačili, ale pro zimní výkon ne. Aby to dávalo dobrý výkon i v zimě, je důležitý velký sklon, jinak to je dobrý jen na léto. V zimě je Slunce nejen nízko, ale svítí přes tlustou vrstvu atmosféry a proto je potřeba úhel optimalizovat hlavně podle úhlu slunečních paprsků v zimě, aby to za den něco vyrobilo. Naklopením ideálně pro zimní roční období by to ale bylo moc vysoké a mohlo by to někde překážet nebo moc stínit na okolní pozemek, nebo překážet ve výhledu, je ale potřeba to naklopit aspoň trochu podle možností.

O jaké nevyužité ploše se bavíme? Povrch cykloztezky je využit pro pohyb cyklistů. Na něm ale ty panely umístěné nejsou, staví se kvůli nim zcela nová konstrukce.

A informace o roční produkci energie je zcela k ničemu, neboť to vyrábí elektřinu jen přes den, když je slunečno. Jenže přes den vám v těch EV jezdí lidi, takže nevím, jak je chcete nabíjet energií ze slunce. Navíc když je hezké počasí, lidí budou spíše jezdit na těch bicyklech, a tedy EV nebudou potřeba dobíjet. Autem se více jezdí v zimě, když je hnusné počasí.

Otázkou je, zda cyklisté budou chtít jezdit podobnými tunely.

Tak ony ty solary logicky zas tolik rozpalene nebudou když přeměňují nejakou energii na elektřinu. Druhá vec ze je to ohyzdné. Kdyby radsi misto 1000 těchto hnusů postavili jednu stabilní jaderku.

Jenomže Němci jaderku nepovažuji za ekologickou. Oni raději budou hlasitě propagovat solár a vítr, a potichu pálit uhlí a plyn.

A co třeba místo volovin se soustředit na to, jak vyhořelé palivo zpracovat? Protože to je úplně jediný problém, který lze považovat za neekologický.

Nebo jestli dnes někdo stále mává s ­(ne­)bezpečností jaderné elektrárny... tak je mi ho líto.

Tak ono vyhořelé palivo už využití má. Jsou zkušební provozy, kde se vyhořelé palivo používá jako zdroj tepla pro malou lokální teplárnu.

Pak urychleme proces ­"zkušební­" ­-> ­"reálný­" a problem solved.

Ale chápu to, státní rozpočty se musí pořádně podojit. S velkým efektivním zdrojem by to šlo jen jednou, s výstavbou mnoha malých neefektivních zdrojů hnanou zelenou propagandou je to nekonečný příběh. A o ten jde především.

No ne, ono to není tak nepochopitelný, protože v rámci zachování green dealu je jednodušší nasypat lidem do mozků propagandistický lži o obrovský nebezpečnosti jaderek, než jim vysvětlovat sáhodlouze, jak to všechno vlastně funguje. Jak už tu někdo psal ­- postavením jednoho obřího a vysoce efektivního zdroje se někdo napakuje jen jednou, zatímco stavěním mnoha podstatně méně efektivních ­(pořád dokola­) se bude pakovat neustále dál a dál. Ta mašina nekonečnýho okradání se prostě už rozjela a jen přibejvají další a další vagóny...

Soláry mají účinnost kolem 20%?

80% je pořád hodně. Nevíc ve vodorovné poloze se mnohem hůř chladí, takže ta teplota bude vyšší než při normální montáži. A to zase sníží účinnost.

Asi si nikdy neviděl solární panel v létě co? Přeměna světla na elektřinu má asi tak 20% účinnost, něco se odrazí, zbytek se přemění na teplo.

A teď mu ještě vysvětlit, že fyzikálně přes 34% to nepůjde ­(i tak to bude daleká budoucnost­) a může se mu zhroutit solární svět :)

A proč by to jako nešlo?

Podle Shockleyova­-Queisserova limitu je maximální účinnost slunečních článků s ideálním polovodičem omezena na přibližně 33,7 %. Tento limit vychází z termodynamických principů a zohledňuje ztráty energie způsobené absorpcí fotonů se zářivou energií menší než šířka zakázaného pásma materiálu, stejně jako tepelnými ztrátami při přeměně světla na elektřinu. Tak proto :)

Je sice hezké, že znáte Shockleyův–Queisserův limit, ale asi jste úplně zapomněl na jeden jeho jeden veledůležitý detail. Týká se max. účinnosti jednoho, opakuji JEDNOHO p­-n přechodu. Jenže Vy těch přechodů můžete mít více. Nynější rekord je 39,5 % ­(nepočítáme­-li systémy s koncentrací energie­). A proč? Protože má více p­-n přechodů ­(konkrétně tři­). Takže se ptám znova, proč by nešlo překonat 34 %, když už to dávno bylo překonáno? ;­-)

Ano, při použití více než jednoho p­-n přechodu v solárním článku je teoreticky možné překonat Shockleyův­-Queisserův limit, ale jen teoreticky. Tandemové soláry limit nepřekračují, jen obcházejí. To znamená, že vrstvy s vyšším zakázaným energetickým pásem absorbuje krátkovlnné světlo, zatímco vrstvy s nižším zakázaným energetickým pásem absorbuje dlouhovlnné světlo. Rekord je myslím i vyšší, ale je to sandwich, hodně drahý a laboratorní, prostě dva a více solárů na sobě.

Což ve výsledku znamená, že je možné mít solární panel s větší než 34% účinností.

Galantně z toho vykroužím a řeknu, že teoretické maximum pro jednovrstvé solární články je to 33.7%, ale toho nelze v praxi dosáhnout. Pro vícevrstvé solární články je to i více, pokus Fraunhofer Institute for Solar Energy Systems ISE dokázal pro 4 vrstvý článek 47,6 % na ploše 0.0452 cm2.

Kdo chce tady se může mrknout

https:­/­/www.nrel.gov­/pv­/interactive­-cell­-efficiency.html

Jen upřesním, že jestli účinnost dosáhli fyzikálním pokusem, tak už to není teoreticky. Dokud je to teoreticky, tak není jistota, že ve výpočtu nebo simulaci není chyba. Články dnes běžně na střechách kdysi svou účinnost dosáhli taky jen laboratorně za vysokých nákladů. Tím nechci říct, že dnešní pokusy se určitě dostanou na střechy, ale že to nevíme.

za deset let to bude všude. A mezitím vyvinou třeba panel 50%
Jinak vaše diskuze je scela nesmyslná. Mám na střeše 7kWp a nevím kam s tou elektřinou. Jasně že to jde do výkupu ale prakticky od března jsme odebrali ze sítě jen cca 15kW. To je vše, jinak jedu čistě na elektriku z panelů. Panely jsou budoucnost, kdo to nemá zapláče.

Za kolik to vykupují?

Jedině tak, že to bude povinně..pak každej zapláče. Jakou to má životnost a jak rychle klesá účinnost? Já myslím, že dokud se bude lepit na střechy tohle, nebo něco podobnýho, tak zapláče především planeta, protože tu bude čímdál větší bordel...

Přesně tak! To zas projektoval nějaký bezmozek.

Běžný asfalt promění 95% slunečního záření na teplo. Solární panel přemění 22% na elektřinu a ostatní na teplo, navíc ve výšce. Ve výsledku bude oblast chladnější.